Současnost

Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka je v našem regionu unikát. Páteř programu tvoří sólové recitály varhanní hudby, které se odehrávají především v chrámu sv. Jakuba Většího na koncertních varhanách (Vladimír Grygar, 2004). Posluchači si však mohou vyslechnout i programy zaměřené na komorní hudbu, která zní v ostatních chrámových prostorách v České Třebové a v jejím okolí. Každým rokem na festivalu vystoupí alespoň jeden zahraniční umělec, aby svým „kumštem“ obohatil českotřebovské posluchače, ale i publikum přicházející ze vzdálenějších míst. Veřejnost ocení především „nové“ skladby či improvizace, jakož i nové způsoby interpretace. Kéž by takových posluchačů nejen z odborného publika přibývalo, neboť je opravdu o co stát! Od založení festivalu se za varhanami vystřídali interpreti z Německa, Itálie, Francie, Anglie, USA, Chorvatska, Slovenska aj.

V současné době festival nabízí čtyři až pět koncertů od pozdních zářijových dnů až do konce října. Kromě předních českých i světových varhaníků se v jeho rámci představí i studenti varhanní hry na uměleckých školách (konzervatoře, akademie atp.). Těm je spolu s „mladými profesionály“ z regionu vyhrazen vždy poslední koncert festivalového programu.

Je na místě poděkovat všem organizátorům, pořadatelům festivalu a jejím partnerům, za produktivní spolupráci a popřát festivalu mnoho krásných a pestrých koncertů do dalších let jeho trvání. Zvláště je vhodné ocenit dobrou kooperaci městských institucí (kulturní centrum) s Římsko-katolickou církví v České Třebové, bez jejichž chrámových prostor by festival sotva mohl fungovat.

Mgr. et Mgr. Jan Lorenc

Vznik festivalu

Na tomto místě přenechme slovo doc. Františku Preislerovi, který stál u zrodu festivalu a významně se podílel na jeho vzniku v roce 2005:

Duchovní hudba má v našem městě velikou tradici a její součástí byla vždy i koncertní činnost na královský hudební nástroj – varhany – samozřejmě limitovaná nástrojem v kostele sv. Jakuba. Díky iniciativě MěÚ a nespočetné řadě dárců, se nástroj zrekonstruoval, zmodernizoval a dostavěl do podoby, která z něj činí nástroj koncertní. A když přiřadíme k této skutečnosti vynikající akustické vlastností chrámového prostoru, má naše město k dispozici krásný koncertní sál s výborným  nástrojem. A proto máme skvělé  podmínky pro založení nové tradice – varhanního festivalu.

Proč Zdeněk Pololáník?

Zdeněk Pololáník (nar. 25. 10. 1935 v Tišnově) je absolventem konzervatoře v Brně (obor varhany) a Janáčkovy akademie múzických umění (skladba) a patří bezesporu k nejvýznamnějším soudobým skladatelům. Směle jej můžeme zařadit k takovým veličinám, jako byl Jan Hanuš nebo jakou je Petr Eben. Obdivuhodný je nejen široký záběr jeho skladatelské činnosti, ale i invence, která je patrná v každé jeho skladbě. Komponuje rychle a lehce. Navázal kontakt s divadlem, televizí a rozhlasem a až dosud složil stovky partitur pro divadelní a televizní inscenace. Pololáníkův skladatelský záběr není však zdaleka vyplněn jen skladbami „na zakázku“. V dlouhé řadě jeho opusů jsou skladby komorní, ale na druhé straně díla rozměrná, ať už určená pro koncertní pódium, či divadelní jeviště. Komponuje rád na texty, které mají patinu věků, jako například oratorium „Šir haš-širim“, což je Šalamounova „Píseň písní“ v hebrejském originále, nebo „Proglas“ pro soprán a instrumentální soubor na staroslověnský text. Velkého úspěchu v řadě provedení dosáhl jeho balet „Pierot“.

Duchovní hudba je oblast, které věnuje v průběhu celého uměleckého života skladatel svou pozornost. A opět – v nejširším záběru – od prosté, každodenní „chrámové hudby“, až po velká díla. Četné skladby pro varhany jsou dokladem skladatelovy invence, ale i důkazem důvěrné znalosti všech technických a interpretačních možností tohoto nástroje, který sám mistrovsky ovládá. Pro své celoživotní dílo, mezinárodní věhlas, své skladatelské, interpretační, pedagogické, ale i lidské vlastnosti si tato výrazná osobnost zaslouží, aby některá z periodických kulturních akcí nesla právě jeho jméno.

Doc. Mgr. František Preisler